NOVÁ SÍŤ INFORMUJE (No. 14)

Kristýna Břečková: Industra je unikátní prostor

Brněnská nezávislá divadelní scéna získává v poslední době větší podporu. Svědčí o tom například také aktivity divadelní platformy Industra STAGE, která je součástí tvůrčího a komunikačního prostoru Industra v Masné ulici. Zacílením na nezávislé projekty a ambicí fungovat jako produkční dům by Industra STAGE mohla přiblížit Brno k ostatním velkým městům v České republice. Zda má Industra STAGE ambici výrazněji promluvit do dění na brněnské divadelní scéně jsem si povídal s dramaturgyní prostoru Kristýnou Břečkovou.

Jak vnímáte situaci na brněnské nezávislé divadelní scéně?
Působím také v Divadle Feste, tak se dá říci, že se mě tato situace dotýká přímo. Na nezávislé scéně působí pár subjektů, které si svým zaměřením nemohou příliš konkurovat. A kvůli tomu, že nás není mnoho a navíc jsme si svým zaměřením dost vzdáleni, působí v Brně i nedostatek herců na volné noze. Což je problém, na který narážíme při každém novém obsazování inscenace. Většina herců, kteří s námi spolupracují, jsou v angažmá v městských divadlech.

Před několika lety zde proběhla poměrně sledovaná transformace městské grantové politiky. Jak vypadá situace nyní?
Další transformace probíhá pozvolna a velmi pozvolna se i zvyšují částky, které plynou do brněnské kultury. Rozdíly mezi městem nezřizovanou a zřizovanou kulturou jsou stále neuvěřitelné. Samozřejmě se mění i pravidla čerpání dotací (např. možnost vyplácet honoráře), což jsou ale takové změny, které vznikají víceméně za pochodu.
Na kulturním parlamentu, kam pravidelně docházíme, se ovšem mluví o dalších transformacích, které by měly proběhnout. Jaká bude jejich budoucnost, ale závisí na politickém složení, které aktuálně bude na radnici.

Alfou a omegou kontinuálního fungování produkčního domu je zajištění stabilního financování. Jak se s tímto problémem vypořádává Industra STAGE?
Dost složitě. Situace je taková, že od poloviny prosince 2017 známe předběžné výsledky z Ministerstva kultury ČR, tedy víme, kolik jsme za projekt dostali bodů a z toho se dá alespoň přibližně odvodit, že bychom mohli dostat dotaci v nějaké výši. Z Magistrátu města Brna zatím oficiálně nevíme nic. Takže sice nadále pracujeme, ale zda budeme moci náš dramaturgický plán naplnit, budeme vědět zhruba až na konci února. Náš provozní tým je omezen a není placen za svou práci plně, protože se nacházíme v šedé zóně mezidobí.

Co nového přináší Industra STAGE brněnskému publiku?
Snažíme se brněnskému divákovi představovat soubory a tvůrce, které do českého divadelního prostředí přináší autorskou tvorbu a progresivní současnou dramatiku, improvizační tvorbu, zajímavé mezinárodní spolupráce. Naše dramaturgické linie se zaměřují na činohru, pohybové divadlo a divadlo pro děti. V unikátním prostoru, kterým Industra bezpochyby je, se spojuje galerie, prvotřídní káva a divadlo, žádný takový prostor v Brně není. Od pár kolegů z divadla jsem slyšela, že máme takovou brněnskou MeetFactory.

Připravujete na tento rok rezidenční program? Komu bude případně určený?
Jako hlavní rezident zde působí Divadlo Feste, které přesunulo svoje působení z Kabinetu múz. Zároveň v rámci projektu Industra art probíhají rezidence zajímavých výtvarníků. Plánujeme opět rezidenci pro jednu taneční platformu, což už se stává v Industře zvykem. Jejich rezidenci by doprovázela série workshopů pro veřejnost. Bohužel, jak jsem zmiňovala výše, nevím, nakolik budeme moci naši dramaturgický plán naplnit, to se odvíjí od finančních prostředků, kterými budeme v roce 2018 disponovat.
Nově se budeme více otevírat také spolupráci s mladými absolventy z uměleckých škol, kterým chybí prostor a zázemí pro jejich projekty.

Co vás v poslední době v kultuře potěšilo?
Těší mě, že se daří rozjíždět a udržet zajímavé kulturní prostory, hlavně v Praze. Těší mě, co se daří produkovat ve Venuši ve Švehlovce. Těší mě, že Divadlo X10 rozšířilo svou působnosti i do prostoru DUP39 a že z něj budují unikátní místo v centru Prahy. A mám radost, že se tenhle trend dostává i do menších měst – třeba Znojma, Kroměříže atd.
A samozřejmě mě těší, že i v podmínkách, které zdaleka nejsou ideální, se nám daří pracovat ve skvělé skupině lidí, která má společnou vizi a postupně se jí daří přibližovat ke svému cíli. Snažíme se Industru postupně vybavovat do podoby plnohodnotného divadelního prostoru, který může hostit i technicky náročnější produkce. A co mi dělá asi největší radost je, že diváci na naše produkce chodí, a to se týká představení, které vozíme v rámci STAGE i těch domácích, tedy Divadla Feste.

Co vás naopak zklamalo?
Delší dobu bojuji s tím, že jsou lidé v Brně zaměřeni na centrum. Co je mimo centrum, jako kdyby nebylo. Vlastně z toho cítím jakýsi strach z nových věcí a z neznámého. A dlouhodobě mě mrzí, že je nezřizovaná kultura tak podfinancovaná. A že se jí těžko daří hledat donátory v podobě větších firem. Ti totiž chtějí protiplnění v podobě viditelné reklamy, a to v případě, že si subjekt nemůže dovolit reklamu v oficiálních kanálech, jde těžko. Je to vlastně takový začarovaný kruh.

Co byste si přála?
Abychom měli víc peněz a bylo by možné všechny kolegy a kolegyně řádně ocenit, protože stále platí, že řada z nich to dělá za symbolické ohodnocení a vlastně dobrovolně. A nároky na finanční zajištění jsou čím dál tím vyšší. A není to vůbec snadné, když za vámi přijde skvělý člověk s tím, že už vám nemůže pomáhat, protože mu zvýšili nájem a musí jít pracovat do nějaké firmy nebo fabriky.

Pravidelný blog Nové sítě publikovaný v internetovém magazínu o současném divadle v kontextu www.divadelni-noviny.cz/