NOVÁ SÍŤ INFORMUJE (No. 15)

Markéta Málková: Jsme ostrůvek pozitivní kulturní deviace

REZI.DANCE v jihočeských Komařicích se prezentuje jako rezidenční, taneční a umělecký prostor. Je otevřen pro umělce, umělecké skupiny, ale také pro kulturní managery či celé organizační týmy. Zdůrazňována je spjatost s obcí Komařice, udržují se zde folklórní tradice a pěstuje odpovědný přístup k okolí. O provozu REZI.DANCE, která funguje na pomezí svobodného umění a kreativního průmyslu, jsme se bavili s Markétou Málkovou.

Jak vznik nápad vytvořit autonomní rezidenční centrum?
Nápad se zrodil již v roce 2007, když jsem se vrátila ze studií v zahraničí a zdědila statek po svých prarodičích v Komařicích, kde se rezidenční dům nyní nachází. V té době jsme chtěli s ještě pár kamarády statek přestavět na kulturní centrum. Bylo nám ale trochu přes dvacet, neměli jsme zkušenosti, ani peníze. Projekt se tehdy nerealizoval. Cesta k rezidenčnímu domu vedla ještě přes založení a managment kulturního prostoru Kredance v Českých Budějovicích, kde jsem načerpala velké zkušenosti a inspiraci. Kredance jsem po pěti letech opustila vyčerpaná a myslela jsem si, že tím jsem s kulturou skončila. Odjela jsem s mým partnerem do Kambodži, kde jsme půl roku žili a vedli bar na střeše hostelu. Ta vzdálenost, čas a jiné prostředí nás zpět navedly na myšlenku statku, kde by žilo umění i kultura.

Není v českých poměrech složité získávat prostředky na provoz rezidenčního centra?
Ano, to skutečně je. Nejsme divadlo ani oficiální kulturní centrum a je těžké vysvětlovat, co je cílem rezidenčního domu. V zahraničí jsou však umělecké rezidenční domy běžnou praxí. Naštěstí se ale časy mění a povědomí se zlepšuje. Neděje se to ale samovolně, nýbrž jen díky dlouhodobě aktivně činným organizacím na poli současného tance a divadla. A těm všem patří můj dík a obdiv.

Jedním z osvědčených způsobů může být i propojování neziskových a komerčních služeb.

Je to možná jediný a myslím, že i správný způsob. Jsme stále aktivní a nečekáme pouze na to, kdo nám pošle peníze. I když je naše hlavní činnost rezidenční, organizujeme také workshopy, v létě dětské tábory, nabízíme prostor k pronájmu i pro různé teambuildingové aktivity. Dáváme si ale pozor na to, aby s námi i tyto akce rezonovaly, aby se plně využil potenciál místa a nádherné přírody okolo nás.

Co očekávají hosté od pobytu a co jim přináší?
Myslím, že do Komařic se jezdí hlavně za klidem, přírodou, inspirativním prostředí mimo vlastní domov a město. Umělci se tu mohou plně soustředit na svojí práci, mohou prostě vypnout. A krom toho, máme velmi pozitivní reakce na naší kuchyni. To všechno dohromady je dokonalá harmonie. Tedy to mi alespoň u nedělního oběda naši návštěvníci často přísahají.

Kolik rezidentů se u vás vystřídalo? Komu je konkrétně váš prostor určený?
Za minulý rok se u nás vystřídalo sedm rezidencí. Byl to úspěch, otevřeli jsme v březnu 2017 a zájem byl opravdu veliký. Měli jsme tu čest u nás hostit například Jara Viňarského, Ufftenživot, Marka Menšíka, Waxwing Thetare a další báječné umělce. A naštěstí zájem stále trvá. Naše prostory jsou určené primárně umělcům na volné noze, kteří se pohybují v oblasti performativního umění. Díky své lokaci na venkově by náš prostor měl v umělcích probouzet inspiraci v počáteční fázi tvorby. Tento rok se u nás bude psát i scénář k celovečernímu filmu a básnická sbírka. Jsme prostě otevření všem poctivým kreativcům. Jsme takový ostrůvek pozitivní kulturní deviace, kde se meze nekladou.

Co vás v poslední době v kultuře potěšilo?
Moje kamarádka Kristina Nedvědová dokončila svůj celovečerní film Sněží a letos bude mít premiéru. Z toho mám opravdu radost. Dlouhodobě mě naplňuje štěstím, že je u nás stále možné svobodně tvořit. A že my máme to štěstí být u vzniku mnoha nových krásných projektů.

Co vás naopak zklamalo?
Na kulturním poli mě asi nic zásadně nezklamalo. Spíše mě děsí česká politická a společenská situace.

Co byste si přála?
Přála bych si, abychom nynější situaci jako demokratická společnost ustáli, opět si začali vážit svobody – se vším, co přináší. A abychom zvládli jako civilizace zachránit tu naši planetu.

Pravidelný blog Nové sítě publikovaný v internetovém magazínu o současném divadle v kontextu www.divadelni-noviny.cz/